PITNÝ REŽIM A ŽIVOTOSPRÁVA

PITNÝ REŽIM A ŽIVOTOSPRÁVA

Pitný režim a životospráva v karate

Seminární práce – trenér licence B

Autor:

Ing. Jakub PRAHL, Ph.D., Praha

Obsah

Předmluva. 2
1. Úvod do problematiky. 3
2. Obecné zásady pitného režimu ve sportu. 3
2.1 Funkce vody pro lidský organismus. 3
2.2 Etapy pitného režimu. 4
2.3 Nápoje. 5
3. Obecné zásady životosprávy ve sportu. 7
3.1 Režim pohonných hmot 7
3.2 Pravidla zdravého stravování 10
3.3 Spánkový režim.. 12
4. Specifika pitného režimu a životosprávy v tréninku karate. 13
4.1 Aplikace obecných poznatků do praxe tréninku karate. 13
4.2 Diskuse a doporučení pro praxi 13
5. Závěr 14
6. Použité zdroje. 15

Předmluva

Předkládaná práce se zabývá problematikou pitného režimu a životosprávy v tréninku karate. Podává základní představu o důležitosti tohoto tématu pro správnou praxi a to nejen ve sportovním, ale i nesportovním, tj. tradičním, pojetí karate. V obou případech má studovaná problematika velký vliv na rychlost rozvoje a udržení dovedností karateky, stejně jako na jeho zdraví.

Po stručném úvodu následuje teorie pitného režimu a životosprávy v obecném sportovním tréninku (2. a 3.kapitola). Vybrané aspekty jsou posléze konfrontovány s běžnou praxí tréninku karate a jsou diskutovány možné důsledky nedodržování základních zásad včetně návrhů a doporučení (kapitola 4.).

1. Úvod do problematiky

Ačkoli existuje v současnosti mnoho literatury zabývající se různými aspekty karate, nebývá v nich problematika pitného režimu a životosprávy až na výjimky zvláštním způsobem řešena. Jednou z možných příčin může být fakt, že karate se jako sportovní disciplína definitivně prosadilo až ve druhé polovině 20. století[1]. Paradoxem tak zůstává, že Gichin Funkoshi, který bývá všeobecně označován za otce moderního karate, si posun karate mezi sportovní odvětví údajně nikdy nepřál. Zmíněná absence problematiky však neznamená, že by se velcí mistři historie neřídili empirickými zásadami životosprávy – mnozí z nich se koneckonců dožili na svou dobu velmi vysokého věku (Anko Itosu 84 let, Gichin Funakoshi 89 let, Hohan Soken 93 let a Sokon Matsumura dokonce 96 let) [2]. Mimo obecných zásad týkajících se střídmosti v jídle, nepřejídání se, pravidelného tréninku a zdrženlivosti se v určitých činnostech, se však ani v klasické karatistické literatuře žádná další speciální doporučení neobjevují. Naopak by se s některými popisovanými způsoby „tréninkového procesu“ dalo z dnešního pohledu minimálně polemizovat.

Zlom v chápání důležitosti studovaného tématu nastává s rozvojem karate jako plnohodnotné sportovní disciplíny. S požadavkem na nárůst výkonnosti závodníků začaly do tréninkového procesu pronikat teoretické poznatky z jiných sportů (například boxu, atletiky, atd.). To znamenalo také komercionalizaci karate se všemi pozitivy i negativy.

 

Celá seminární práce ke stažení zde: licence_B_Prahl

Seminární práce se řídí autorským práve. V případě jakéhokoliv použití kontaktujte autora práce.