Relaxační cvičení

Relaxační cvičení

Cvičení pro aktivní odpočinek – relaxační cvičení

Seminární práce – trenér licence C

Autor:
Soňa Hejduková, Kopřivnice

Obsah:

1. teorie
2. příklady praktických cvičení
A. relaxace celková
B. relaxace lokální
C. power joga
– sestava ( Pozdrav slunci)
– uvolňovací cviky
3. závěr
4. literatura

1. Relaxační cvičení (teorie)

Relaxační cvičení řadíme mezi specifické prostředky ve zdravotní tělesné výchově. Relaxací v tělesné výchově a sportu rozumíme vědomé uvolňování tělesného a duševního napětí tělovýchovnou činností. Relaxaci můžeme navodit různými prostředky.

Prostředky relaxace
• mimovolní – hluboký útlum CNS (spánek)
• volní pohybové – pomocí aktivních nebo pasivních pohybů v koordinaci s dechem (kyvadlové, hmitové pohyby, vytřásání, chvění)
• volní klidové – uvolnění se navazuje psychicky (Schultzeho autogenní trénink, autohypnóza, progresivní relaxace podle Jacobsona, jóga)

Ve zdravotní tělesné výchově (ale i v tělovýchovné a sportovní praxi) využíváme pro nácvik relaxace nejčastěji prostředků volních pohybových a metodu kontrastu – progresivní relaxaci (pocit uvolnění po předchozím izometrickém napětí). Především u dětí je důležité, aby si dokázali uvědomit rozdíl mezi napětím a uvolněním. Platí (a to nejen pro děti), že nácvik uvolnění je obtížnější než nácvik svalového stahu!

Z hlediska praxe můžeme relaxační cvičení rozdělit na relaxaci:
– celkovou (uvolnění těla jako celku)
– diferenciovanou (uvolněny jsou všechny svaly, které nejsou nutné k udržení dané polohy nebo k provedení daného pohybu)
– lokální (uvolnění jen určitého svalu nebo svalové skupiny).

 

Celá seminární práce ke stažení zde: licence-C-Hejduková-Sona

Seminární práce se řídí autorským práve. V případě jakéhokoliv použití kontaktujte autora práce.